Názory a dotazy

V naší škole, s paní učitelkou dějepisu, se nejen učíme o historii v hodinách dějepisu, ale paní učitelka se nám snaží historii přiblížit formou různých zajímavých projektů a mimo jiné i v rámci setkání s pamětníky. Jednou ve výuce nám paní učitelka oznámila, že mezi nás pozvala hosty z Muzea romské kultury v Brně. „ Zmizelí Romové a Romové dnes“ byl název našeho setkání a v první chvíli jsem si vůbec nedokázal přesně představit, o čem to bude. Romských žáků máme ve škole hodně, v každé třídě a musím říci, že to ani tak nevnímáme, zlobíme asi všichni, bez rozdílu.
Historie Romů mne velice zaujala, netušil jsem, že jejich kořeny sahají až ke kočovným kmenům, že vynikali v mnohých řemeslech, ale hlavně, což jsem vůbec nevěděl, že byli pronásledování už od středověku, a ne jak jsem si myslel od II. světové války. Se zaujetím jsem poslouchal dokument s paní Helenou Holomkovou, která prostřednictvím filmové kamery vyprávěla svůj životní příběh a líčila nejen svůj osud, ale osud své rodiny v době protektorátu. Paní Holomková měla štěstí, válku přežila, milióny dalších toto štěstí neměli. Jak jsem se později od paní učitelky v hodině dějepisu dozvěděl, paní Holomková v minulosti osobně navštívila i naší školu. A nechala nejen pro naše romské kamarády, ale pro všechny žáky jeden osobitý vzkaz: „Učte se, co vám nikdo nemůže vzít, to je vaše vzdělání. A budeme-li se všichni snažit, budeme se nám všem žít lépe! „A to jsou určitě slova k zamyšlení….“

Jakmile jsem zjistil, že se koná taková přednáška, byl jsem šťastný kvůli dvěma věcem. Zaprvé ,,volná hodina‘‘- to samozřejmě a za druhé, že se dozvím něco nového, protože vždy jsem slýchával jenom o židech a vězních v koncentračních táborech, ale nikdy ne o Romech. Jejich historie byla velmi zajímavá, jak velký kus cesty museli ujít, aby se dostali až k nám. Sice to byli kočovníci, ale měli zajímavá zaměstnání - např. košíkáři, kováři atd. Také mě v přednášce zaujaly i koncentrační tábory (možná pracovní nevzpomínám si, omlouvám se) u nás. Nejdůležitější bylo podle mě ale video paní Holomkové, kde tato stará a určitě hodná paní vysvětlovala svůj život v Československu a protektorátu. Byl to docela smutný příběh, ale s dobrým koncem. To nejlepší bylo asi to, že jsem zjistil jednu věc, a to že paní Holomková je prababička mého spolužáka, což mě úplně dostalo. Sice proti Romům nic nemám, ale někteří kradou, berou drogy, kouří a pijí alkohol, i když nejsou ještě plnoletí a nadávají normální lidem (čímž nenarážím na to, že jsem rasista to ne, ale já spíš nemám rád toho, co se ke mně chová hnusně). Romy mám rád, když jsou vychovaní a baví se s nimi dobře, sám jsem takové dva poznal, chodili do naší školy o jeden rok nade mnou. Na závěr chci napsat, že přednáška byla výborná a vzbudila můj zájem (kdyby šla hodnotit, tak hodnotím 10 body z 10možných), také chci poděkovat pořadatelům, moc vám děkuju za přednášku a nakonec své paní učitelce z ČJ. "Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim." "Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi."

slovo rom nepochází ze slova dom jak to zminujete v danném testu o romech nýbrž romiti z modonu z řeckého přístavu modon

Už od malička okolo sebe vidím Romy, žijí v našem městě, účastní se s námi života. Vždycky jsem na ně pohlížela jako na někoho, kdo dělá jen samé problémy. Neznala jsem nic z jejich historie, nevěděla jsem nic o jejich zvycích. Na přednášku jsem byla velice zvědavá, nevěděla jsem vůbec, co od ní čekat. Povídání o historii Romů mne velmi potěšilo, pokud vím, tak jsme se o tom zatím nikde neučili, jen se třeba učitel letmo zmínil. Co mne však úplně dostalo, byl příběh romské pamětnice. Do té doby jsem neměla ani zdání, že to Romové měli u nás tak těžké, a že je hromadně vyvražďovali, už vůbec ne. Když jsem poslouchala tento příběh, pociťovala jsem hrůzu, běhal mi mráz po zádech, bála jsem se. Místy jsem i brečela a vůbec se za to nestydím, osud této ženy je velmi smutný. Je zázrak, že z toho všeho vyvázla a uchovala si tak pozitivní myšlení. Obdivovala jsem její pamět, a vůbec, byla na svůj věk velmi energická. Skoro jako by ji ta hrůza dávala větší sílu do života, jako by ji to všechno hnalo dopředu. Vypravovala to velmi procítěně, už po prvních pár okamžicích mne její povídání naprosto strhlo. Poslouchala jsem bez dechu až do úplného konce. Ještě odpoledne a večer jsem o tom přemýšlela, byl to pro mne velmi silný zážitek. Díky tomu všemu jsem si uvědomila, že všichni Romové nejsou stejní. Jsou to také lidé, mají stejné problemy, prožívají stejnou radost i stejný smutek. A je škoda, že současná generace Romů je tak odlišná, mám pocit, že mnozí toho o své minulosti moc nevědí a svým chováním akorát dělají špatný dojem.

Žijeme v zemi kterou obklopují různé národy a etnické menšiny. Náš postoj k lidem se už od pradávna měnil a myslím si, že se bude vyvíjet i nadále. Každý člověk jinak vypadá, má jiné zvyky, tradice a chování. Proto mě vaše přednáška velice zaujala. Vyzdvihli jste a snažili se nám objasnit problematiku Romů. Od jejich dávné minulosti až po dnešní den. V dřívějších dobách to tito lidé neměli vůbec jednoduché, protože se něčím originálním lišili, a za to byli trestáni. Vůbec jsem netušila, že Romové na tom byli stejně bídně jako Židé. Setkání s pamětnicí, která tuto dobu prožila a dnes má srdce plné radosti, ze svých dětí a vnoučátek velice obdivuji. Musela si určitě prožít hodně strachu a bolesti. Jak duševní, tak fyzické. Děkuji, že takové přednášky děláte a ukazujete lidem, jaká dříve byla doba a styl života.

Popravdě, když jsem se dozvěděla o plánované přednášce Romů na naší škole, byla jsem ráda jen z důvodu "volné hodiny". Romy nemám ráda, možná jen kvůli špatným zkušenostem s nimi, ale nemám. Nebojím se jich, ale mám k nim odpor. Přednáška začala přehledem o historii Romů, což bylo velmi rozumné, udělali jsme si obrázek, který poté paní přednášející dokreslila svým vyprávěním. Musím říci, že tehdy jsem poprvé začala soucítit s Romy, představila jsem si, jak těžké muselo být, utíkat, ukrývat se a loučit se s rodinou a blízkými. Nakonec jsem za tuto přednášku byla velmi ráda, sice neřešila dnešní situaci Romů, ale i ta chvilka soucitu s Romy pro mě mnoho znamenala. V tu chvíli jsem si pomyslela, že Romové jsou skutečně lidé jako my.

Když jsme se ve škole dozvěděli, že bude takováto beseda, vetšina mých spolužáků měli rádoby vtipné poznámky. Já jsem si jen říkala, že je dobře, že se nebudeme učit.
Každopádně když beseda začala, byla jsem v údivu. Začátek besedy - historie byla opravdu překvapivá, dozvěděla jsem se věci, které jsem naprosto nečekala.
Další část - vyprávění pamětníka(nebo spíš pamětnice) bylo smutné, musím před paní Holomkovou smeknout klobouk, protože to v životě opravdu neměla jednoduché. Obdivuji ji mimo jiné i za to, že je ochotná nám o tom vyprávět. V jejím příběhu se několikrát objevili lidé se srdcem na dlani, ale i lidé, kteří by pro pár korun udělali cokoliv. Já jí tímto mnohokrát děkuji, že byla tak hodná a převyprávěla nám příběh její rodiny.
Něco málo jsme se o holokaustu učili ve škole, ale brali jsem pouze to, co se týkalo Židů, o Romech nám nikdo nic neříkal a když, tak jen ve zkratce.
Nebudu od teď sice obhajovat Romy, když bude někdo nadávat, že mu někdo něco ukradl, já jen budu vědět, že i mezi Romy jsou hodní i zlí, stejně jako všude jinde.

Ukázky z dotazníků OTÁZKA Přišla Ti přednáška zajímavá, proč? ODPOVĚDI · Ano, jelikož je to podle mého názoru unikát, mít možnost vyslechnout si pamětníka, jenž toho tolik zažil a přežil. Učebnice také neříkají vše. · Určitě, nikdy dříve jsem tyto informace neslyšela. · Ano, díky vzpomínkám, které jsou působivé, a zajímavé bylo shrnutí romské historie. · Ano, dověděla jsem se něco nového o romské kultuře a hlavně o holocaustu Romů se nemluví tolik, jako o holocaustu Židů. · Ano, velmi zajímavá - protože je přínosem vědět, jaký je původ, tradice a život romských spoluobčanů, proto že chci studovat sociální práci, měla bych to vědět. · Ano, poprvé jsem slyšel mluvit někoho o koncentračním táboře z vlastní zkušenosti, někoho, kdo si tím prošel. · Myslím, že je důležité, aby se mluvilo nejen o holocaustu Židů, ale i o holocaustu Romů- Měli bychom znát historii národa, který s námi žije v jednom státě. · Ano, nikdy jsem se nesetkala s Romem, který by byl slušný a tohle prožil. Znám jen ty, kteří kradou a jsou zlí (Znojmo) – tam jich je spousty. · Ano, docela jo. Byla tam ta Romka a to je trochu jiný poslouchat o rasismu právě od ní. · Ano, protože mi o tom takhle ještě nikdo nevyprávěl. · Ano, přišlo mi velmi zajímavé, že se za tu paní tehdy postavil pan starosta a že se o ně všichni starali a vše je vlastně něčím zajímavé. · Ano, protože jsem toho o Romech moc nevěděla. · Velmi o 2. světové válce máme všeobecné povědomí jen jako o ublížení, křivdě, nelidském zacházení s Židy, utrpení Romů není tolik zdůrazňováno, málo se ví, přestože se necítím být rasistou, mám utkvělý pocit, že Romové nejsou schopni se tolik naučit, že mají jiné předpoklady (tanec, hudba), jsem ráda, že mi je někdo vyvrací. · Ano, i když mi přišlo, že za 2. světové války trpěli všichni lidé podobně, někteří více a někteří méně, všem bylo ublíženo, ale je pravda, že Romové a Židé to odnesli víc. · Ano dozvěděla jsem se, že některé Romy neposílali do koncentračních táborů a někteří lidé je i schovávali. · Ano, neměla jsem potuchu o tom, že i Romové byli v koncentrácích a zjistila jsem, že nebyli vždy takoví, jako je jich dnes většina – i když znám výjimky. · Ano, protože romská problematika se nás dotýká. · Ano, každý kdo tímto prošel, je určit zajímavý tím, jak se s tím dokázal vypořádat, bez ohledu na původ. · Ano, byla velice zajímavá. Nikdy jsem si nedovedla představit, že byly opravdu tak těžké podmínky. A co všechno to neslo. · Ano, protože mám Romy ráda a zajímá mě to- jsem Romka. · Ano, netušil jsem, že tam zemřelo tolik lidí a tak strašné podmínky. · Bylo to zajímavé, protože jsem nevěděla, že holocaust se týkal i Romů, zároveň to bylo smutné · Ano. Podáno velmi srozumitelně, poutavě, ne zdlouhavě. · Ano, bylo to setkání s prvním člověkem, který prošel Osvětimí a je ochotný o tom vyprávět, což je velice důležité, zajímavé a nutné, aby se to neopakovalo. · Trochu jo, ale s cikány se nestýkám, ani nechci. · Přišla mi zajímavá, velice mě zaujala. S romskou výpovědí o persekuci a útlaku za 2. světové války jsem se ještě nesetkal. Díky. · Velmi hodně emotivní. Možná je to tím, že se o tomto tématu moc nemluví, dovídám se tak úplně nové věci. · Ano, aspoň vím, co se stalo mým předkům. · Ano, byla jiná než ty ostatní, mnoho nových informací o Romech. · Velice zajímavá, najednou mi přijde, že jsem vlastně nic neprožil a myslím, že těm lidem, co prožili 2. světovou válku musí přijít směšné, jaké problémy řešíme dnes. · Ano, to vyprávění pana Hlaváčka bylo velice zajímavé! Vlastně celá ta historie Romů je poměrně zajímavá… · Ano, přednáška byla zajímavá, dozvěděla jsem se nové věci a budu o tom přemýšlet. · Nepřišla zcela zajímavá a to z důvodu, že zde byli pouze zástupci Romů. · Ano, dědeček byl také v koncentračním táboře, ale nikdy o tom nechtěl mluvit. Myslím, že mohl prožít podobný příběh jako pan Hlaváček. · Vyprávění pamětníka bylo moc zajímavé. Slyšela jsem už spoustu takových vzpomínek hlavně z Discovery a ČT2. · Ano, svým způsobem zajímavá, protože o tom, co se dělo Židům za války vím dost, protože mám židovské předky, a to co jsem se dozvěděla mě poučilo i částečně překvapilo. · Ano přišla, protože moji prarodiče také zažili 2. světovou válku a můj prapraděda 1. světovou válku. · Přednáška mi přišla hodně zajímavá, dost změnila můj pohled na Romy. · Ano, zajímavá byla svým obsahem a autentičností. Nebyla pojata nějak „rasisticky“. · Ano, jednak kvůli vašemu přístupu a jednak díky umožnění dalšího pohledu na problematiku. · Ano, ten děda na to, kolik mu je let, poměrně slušně mluvil. · Ano určitě, člověk se setkal se svědkem událostí, o kterých se pouze čte v knihách. Bylo to pro mě na úrovni Remarqua. OTÁZKA Setkal ses s rasismem? ODPOVĚDI · Bohužel ano…lidská hloupost je nesmrtelná. · Ano, převážně ze strany Romů na mě a mé přátele. · Ano můj spolužák ze základní školy byl Rom a setkával se s spoustou narážek na svůj původ. · Se slovním rasismem proti Romům. · Ano, bílí utlačovali Romy, ale i Romové šikanovali Čechy. · Ano, někdy ho i celkem chápu, nikdy však ve fašistické podobě. · Ano, jako pasivní člověk – nikdy se nikomu nesměju, že je takový nebo onaký. Každý je nějaký. · Ano, kamaráda neonacisté bili a ponižovali. · Asi ne, pokud bych ale nepočítala neadekvátní výlevy mých spolužáků při této přednášce. · Ano, s tím se člověk setkává denně, i třeba v obchodě, jakým způsobem jednají s Romy prodavači, mají třeba větší odstup. · Ano, znám romskou rodinu osobně a ty byla několikrát rasisticky napadena, sama jsem byla napadena, když jsem bydlela v Rakousku. · Hodněkrát na základní škole. Kde se v naší třídě pár Romů vystřídalo, ale některým spolužákům se to zkrátka nelíbilo – tj. narážky, urážky, ale i fyzická napadení. · Ano, tátu zmlátili skinheadi – je Vietnamec, jinak nic vážnějšího (nadávky). OTÁZKA Proč nacisté pronásledovali Židy a Romy? ODPOVĚDI · Protože byli přemnožení. · Protože byli chytří a pracovití. · Protože byli hloupí a záviděli jim jejich spokojený život. · Neodpovídali psychickým a fyzickým předpokladům. (Hitler nebyl psychicky v pořádku) · Hitler je nepovažoval za arijskou rasu. Romy kvůli černé pleti, Židé byli „vyvoleným“ národem. · Protože si mysleli, že je to správné. · Aby ukázali, že mají nad občany obsazených států moc bez hranic a mohou si s nimi dělat, co budou chtít. · Protože se jich obávali. · Protože to byli hajzlové – nacisti, ne Romové+Židé. · Tak to opravdu nevím. Asi proto, že byli tmavší. · Byli odlišní a Hitler byl Žid a nesnášel Židy a byli odlišní. · Podle mě, protože Němci byli asi líní pracovat a tak stáhli Židy a Romy do Německa, aby pracovali. · Chtěli se cítit jako Bozi….Myslím, že se cítili méněcenní, chtěli ovládnout svět. · Protože jeden zakomplexovaný blázen dokázal vnutit lidem jednoho národa myšlenku nadřazenosti. Nebezpečí je v tom, že lidé, kteří se cítí ohroženě, si nechají ukázat jakoukoliv cestu ven z problému. · Protože jim přeskočilo a mysleli si, že jen oni mají právo na život. Více odpovědět nemůžu, protože to nedokážu pochopit, jak mohli takhle jednat. · Nelíbila se jim jejich kultura. Vlastně ani neměli žádný důvod. · Protože nás chtěli od nich očistit. · Asi měli nějaké své důvody. · Oficiálním tvrzením je, že se jednalo o nečisté podřadné rasy, které bylo potřeba vybít, zatímco ostatním podřadným rasám bude dána „milost“ , když je učiní otroky Reichu. Dalším názorem proč hitler (úmyslně píšu s malým h taková zrůda si nezaslouží psát kapitolky) nenáviděl židy je, že pocházel ze židovské rodiny, kterou kvůli extravagancím svého otce hluboce nenáviděl. Židé také byli vždy dobrými obchodníky, což jim lidé záviděli. · Protože v té době byla v Německu krize – bylo málo práce, vysoká nezaměstnanost a v té době se objevil Hitler a vedl lidi k tomu, že za nezaměstnanost můžou Židé. Byl v tom, ale určitě osobní záměr Hitlera, který nesnášel Židy, i když jsem slyšela, že sám byl Žid. OTÁZKA Dokázal bys vysvětlit, co je to nacismus a kdo to byli nacisté? ODPOVĚDI · Fašisté. · Nacismus je zaměření občanů určitého národa pouze na jejich vlastní zem, vyvýšení jednoho národa nad druhý, idea nadřazenosti a ušlechtilosti národa/rasy (árijské), nacisté jsou vyznavači nacismu, ovlivněni ideami, nebyli jimi pouze Němci, ale i Češi, kteří se snažili z přihlášení k nacismu mít v rámci Reichu co nejlépe. OTÁZKA Mohou se události 2. světové války – hromadné vyvražďování osob jiné národnosti, barvy pleti, náboženství - mohou v současné Evropě opakovat? Proč? ODPOVĚDI · Ne, Možná, jen v malém měřítku, ale myslím si, že svět je z historických událostí natolik poučen, že obecně nedovolí, aby se něco podobného opakovalo. Odlišnost náboženství je asi ještě složitější problém z hlediska toho, že sekty a jiné skupiny mají odlišný výklad základních motivů, což přechází do extrémů. · Nevím, ráda bych napsala, že ne, ale bohužel nemohu. Pořád se objevují lidé, kteří strhnou masy lidí k něčemu špatnému. Na druhé straně doufám, že v téhle době jsou lidé v takovém stádiu vzdělanosti, tolerantnosti apod., že si uvědomují následky událostí 2. světové války a nechtějí něco podobného zažít. · Myslím, že ne, protože Evropa a svět je natolik vyspělý, že to nehrozí, ale co… Titanic byl taky nepotopitelný a přece se potopil. · Ne, nezaleží na národnosti – každej je jinej a neměl by se podle toho soudit. · Ne, dnešní lidé jsou více demokratičtější. Možná jsme optimisté. · To je různé, že lidé dokážou být o hodně hloupější než zvířata a všichni jsme stejní a podle barvy pleti neurčíš, jaký je to člověk. · Protože z menšiny se stane většina. · Někomu zase rupne v hlavě… · Ano, protože teď je doba taková, že můžeme čekat cokoliv. · Ano, např.současná situace ve Francii, kdy bojuje policie s národnostními menšinami vypadá neřešitelná. Je možné, že dojde k nějaké rasové diskriminaci. · Ano svět postoupil o krok dál, i když ta slavná Evropská unie je k ničemu. · Ne, protože to nechci a skinheadů není tolik, aby to zvrátili. · Tento způsob je nahrazován terorismem. Kde nejde o pleť, ale o kulturu, což je vlastně také způsob rasismu. · V dnešní době je možné všechno. Setkáváme se s vraždami po internetu, aj. Určitě by se to mohlo všechno opakovat. · V Evropě ano na Balkáně, ale v EU ne. Myslím si, že ve vyspělých státech to již není možné. · Ano, nevztahuje se to pouze k událostem 2. světové války, podívejte se na vyhlazení amerických indiánů, Apartheid v JAR, nenávist vůči islámu… Nejhorší však je, že za tím stojí mocná hrstka lidí politické a mocenské cíle (byť nerostné suroviny) a předsudky několika generací. · Ne. Lidé by to nepřipustili, stále je ve všech ještě ta bolest.Už je jiná doba. · Ne, média by z toho udělala senzaci – účast světových velmocí. · Ne, možná v KLDR atd., ale v Evropě nejspíš ne. Možná by do budoucna mohl být „problém“ s přistěhovalci s Turecka atd. Ale snad ne!!! · Ne, v současné Evropě už snad ne. Myslím si, že už je poměrně jednotná. V Asii je to ale jiná otázka. · Ano, muslimové jsou stále viděni jako větší a větší zlo (teroristi, jiný styl života). Romové jsou stále diskriminováni a bydlí jen v určitých čtvrtích měst spolu. · Ano, může a také se děje. Ale je zčásti jiná, již jen v politické sféře (Rusko, Maďarsko, Slovensko). · Ano, teď se bojím spíš hrozby teroristických útoků a použití biologických zbraní ze strany muslimských extrémistů proti celému světu i proti muslimskému. A války kvůli náboženství jsou stále aktuální (příklad ve Severním Irsku). · Ano, obávám se, že jestli půjde Turecko do Unie otevře se hranice a muslimové sem přijdou a bude jich stále více. Evropané budou trpět. · Ano, z důvodů přelidnění planety se začne někdo vyvyšovat nad jiné. · Ano, protože společnost k tomu spěje. Lidé různých národností a ras společně neumějí žít. Ale pokud by se měla opakovat, nevěřím, že by to bylo v takovém měřítku jako za 2. světové války. · Ne, jsme civilizovaní a jsou tu přísnější pravidla a zákony a když se přistěhovalci budou chovat slušně a přizpůsobí se, nebude to problém. · Ne, věřím, že společnost již prošla takovým vývojem že něco podobného už nedopustí. V demokracii a rovnosti všech obyvatel země. · Ne, myslím, že v současné době se válčí především pro peníze. · Ano, myslím si, že každému druhému člověku Romové vadí, protože jsou líní, nechtějí pracovat a akorát pobírají sociální dávky a dělaj si plno dětí. Jsou prostě líní! · Ano, myslím si, že ne kvůli náboženství, národnosti a barvy pleti, ale kvůli sociálnímu postavení ano. · Ano, většina jich nechce pracovat a dělají ve světě jen bordel. Někdy by bylo dobré, kdyby se to opakovalo. · Ano, pokud se Evropané nedokáží vyrovnat s mentalitou islámu. Muslimové by neměli mít pocit, že se jim Evropané snaží vymazat kulturu ze země. Měli by přijít na to, že má cenu respektovat západní kulturu, aby mohla být respektována jejich islámská. · Určitě ano, stačilo by kdyby přišel další takový člověk jako Hitler a začal šířit svoje bláhové myšlenky. Ve vyspělých zemích by se to asi nestalo, ale v rozvojových asi ano. · Ano, protože lidé bez víry k Bohu jsou absolutně nevypočitatelní, přesto zoufale doufám v klidnou budoucnost nejen Evropy, ale i celého světa. · Ano. V dnešní době jsou k sobě lidé málo tolerantní. Někteří nedokáží přejít to, že lidé mohu vyznávat odlišné náboženství, mají různou pleť. Lidé a celkově celý svět je hodně krutý, i když se to někdy nezdá.